Jedním z oblíbených druhů veřejné dopravy, který obyvatelé hlavního města hojně využívají, jsou pražské tramvaje. Věděli jste, že Praha má s 811 vozy jeden z největších tramvajových parků na světě (po Moskvě a Budapešti)? Jaká je jejich historie? Kdy vyjela v Praze první elektrická tramvaj a jakou měla rychlost? To vše a mnoho dalších zajímavostí vám prozradíme v dnešním díle Žít Prahu!
Historicky první tramvaj v Praze nevypadala ani zdaleka tak, jak ji známe dnes. Nebyla totiž elektrická, ale koněspřežná. Takzvaná koňka vyjela poprvé do ulic 23. září 1875 v 15:15 na trase od právě budovaného Národního divadla do Karlína.
Protože vůz byl tažen koňmi, pohybovala se tramvaj rychlostí pouhých 8 km/h. A přesto se jednalo o zcela přelomovou událost, po níž následovala výstavba celé řady dalších tratí.
Počátek elektrických tramvají v Praze lze považovat za revoluci ve veřejné dopravě a je neodmyslitelně spjat se jménem Františka Křižíka. První elektrická tramvaj vyjela o 21 let později než její koňská předchůdkyně a jezdila od dnes již neexistující letenské lanovky přes Letenskou pláň, Oveneckou ulicí až ke Stromovce.
Tramvaj, která byla na této historické trati nasazena, najdete v Muzeu MHD. Rychlost tramvaje byla tentokrát zvýšena na 10 km/h a zmíněnou trasu zvládla ujet za 4,5 minuty. Zajímavostí první elektrické dráhy byl také první systém pražské integrované dopravy. Jízdenky na elektrickou tramvaj se totiž vydávaly společně i pro nedalekou lanovku, přestože se jednalo o dva různé dopravní podniky.
Krátce po zavedení první elektrické dráhy se v Praze začalo objevovat několik dalších drah postavených a provozovaných soukromníky. Jedna z tramvajových tratí vedla například mezi Andělem a Košířemi, další od Státní opery na Vinohrady a Žižkov. Dopravní podnik hl. m. Prahy, jak jej známe dnes, ještě neexistoval, ale s rostoucím významem tramvají se město nakonec rozhodlo založit společnost Elektrické podniky královského hlavního města Prahy, která postupně odkoupila jednotlivé tratě od soukromých vlastníků a převzala celkovou odpovědnost za tramvaje v Praze.
Velkého rozvoje se tramvajové tratě dočkaly za první republiky, kdy bylo nutné zajistit dopravu do nově budovaných čtvrtí Velké Prahy, jako jsou Dejvice, Nusle nebo Žižkov. V roce 1927 již délka sítě přesáhla 100 km a na oslavu byl v Hlubočepích postaven pomník.
K dalším změnám začalo docházet po druhé světové válce, kdy se začaly zásadním způsobem modernizovat tramvajové tratě i jednotlivé vozy. V té době vznikly tramvaje Tatra, které známe dnes. První byla jednosvětlová tramvaj T1 a o jedenáct let později legendární tramvaj T3, která je se 14 000 kusy nejvíce vyráběným tramvajovým vozem na světě. Upravená a modernizovaná tramvaj T3 patří dodnes k nejpočetnějším vozům v Praze.
Nové tramvaje na úspěšný design vozů T3 ale příliš nenavázaly. První variantou byla průchozí čtvercová tramvaj KT8D5, přezdívaná dopravními fanoušky „kátéčko“ nebo také „kačena“, následovaná moderní Škodou 14T, která je pravděpodobně jednou z nejméně praktických tramvají v Praze. Škoda 14T je částečně nízkopodlažní pětičlánková tramvaj, která jezdí v Praze od roku 2006. Navrhla ji Porsche Design Group, dceřiná společnost automobilky Porsche. Mezi kritické připomínky k tramvaji patřil hluk, umístění sedadel a minimální otevírání oken, což v horkých letních dnech způsobovalo velké problémy. Úplně posledním typem je zcela nízkopodlažní Škoda 15T.
Historický vývoj tramvajové sítě, ale ještě stále není u konce. V letošním roce dojde k významnému rozšíření tratě z Barrandova, jejíž výstavba v posledním desetiletí spíše stagnovala. V první fázi se cestující tramvají dostanou do Holyně a v další fázi až do Slivence.
Znáte nějaké další zajímavosti o pražských tramvajích? Dejte nám vědět v komentářích pod videem!